JAK to začalo ...
19.06.2015 16:50
V roce 1993 byla kulturní památka v rámci restitučních nároků vrácena původním majitelům, rodině Zmeškalových, nicméně po dalších pět let byl řešen soudní spor kvůli zadlužení objektu způsobeným jeho špatnou správou před restitucí. V tomto období byly proto řešeny pouze nezbytné investice, které zamezily dalšímu poškození stavby. Například v roce 1994 byla majiteli pořízena nová pravá vstupní vrata do dvora, aby se zabránilo volnému vstupu do objektu a nelegálnímu ukládání odpadu. V roce 1996 bylo zrekonstruováno sociální zařízení pohostinství, provedena montáž vnitřního vodovodu a oprava střešní konstrukce. V roce 1996 začala snaha získat na opravu areálu příspěvek z dostupných dotačních nástrojů.
Od roku 1989 proběhlo mnoho jednání a řízení ve věci zhodnocení stavu nemovitosti. Stav kulturní památky Panská hospoda v Ostrově nad Oslavou byl v roce 1999 označen jako havarijní, ohrožující již samou existenci památky. I přesto se staronoví majitelé rozhodli kulturní památku zachránit a začala dlouholetá rekonstrukce areálu hostince.
Rekonstrukce areálu je založena na několika málo historických podkladech, vyjma fotografií, je to zejména stavebně historický průzkum a plán na obnovu barokní podoby hostince, obojí z roku 1987. „Stavebně historický průzkum“ provedl v roce 1987 Ing. arch. Zdeněk Chudárek z Architektonické služby Praha. Chudárkova práce je přínosná zejména díky plánové dokumentaci ke stavebnímu průzkumu objektu, ze kterého můžeme vyčíst, že s původní stavbou z roku 1720 korespondovali v 80. letech 20. století již pouze obvodové zdi a vnitřní části objektu byly z velké části přestavěny a upraveny pozdějším potřebám. Chudárek píše: „Z formálního rozboru stavby je zřejmá tvůrčí invence pražského architekta Jana Santiniho…. Přesto, že fasády hostince dnes zcela postrádají původní členění a došlo ke změně tvaru zastřešení /především dominantní hmoty/, je kompoziční skladba hmot utvářejících ostrovské stavební dílo pro Santiniho natolik charakteristická, že nemůže být pochyb o jeho autorství.“
V roce 1987 byla Projektovou a inženýrskou organizací MK ČSR, Útvarem projektové činnosti, vypracována ještě jedna projektová dokumentace - „Plán pro MNV Ostrov nad Oslavou“. Vedoucím projektu byl Ing. V. Pína, architektonická řešení vytvořila Ing. arch. B. Znazenáčková a spolupracovala také řada specialistů v oblasti inženýrských sítí. Jako důvod vzniku tohoto projektu je udáván havarijní stav objektu: „Současný stav lze označit jako ohrožení existence nemovité kulturní památky“ a vzhledem k jeho uměleckohistorické hodnotě byla konstatována potřeba neodkladné rekonstrukce. Cílem projektu bylo přeměnit bývalý hospodářský dvůr na kulturní rekreační zařízení. Navrhované stavební úpravy zahrnovaly celkovou úpravu všech objektů. Projekt se snaží zachytit původní podobu hlavní budovy hostince, nikoliv však hospodářských budov. Barokní podoba objektu je v projektu popisována takto: „Kompozice hmot hlavního objektu získala dynamický výraz jednoznačně gradující ve střední ose. Průčelí hlavní hmoty je dvoupatrové tříosé. Oken. otvory jsou rámovány šambránami v horní části s rozšířenou lištou, okna za špaletou členěna deseti tabulkami. Výška průčelí je zvýšena a ukončena novou římsou s odvozenou Santiniovskou profilací. Kordonová římsa je na fasádě plochá ve střední části přerušená hvězdou …“.
Jedinou dochovanou historickou stavební dokumentací jsou plány ke kůlně z roku 1927.
